Zdroje zásobování vodou obecně

Území Libereckého kraje vykazuje přebytky zdrojů pitné vody, a to jak podzemních zdrojů, tak i povrchových. Zdroje mají zpravidla dostatečnou rovnoměrnou vydatnost a s výjimkou povrchových zdrojů se zpravidla jedná o kvalitní zdroje pitné vody. U povrchových zdrojů jsou z hlediska kvality vody ve výhodě především velké vodárenské nádrže, v tomto případě především nádrž Josefův důl, která díky velkému objemu zajišťuje pro úpravu vhodnější surovou vodu než nádrž Souš. U přímých odběrů z toků se výrazně projevuje kolísání kvality vody v závislosti na klimatických podmínkách a ročním období.

Podzemní zdroje se nacházejí především v jižní části Libereckého kraje v oblasti České křídové tabule (Česká Lípa – jih, Písečná). Dalším významným zdrojem je v severovýchodní části ORP Nový Bor Tlustecký blok. Na území ORP Semily se podzemní zdroje nacházejí plošně. V severní části území se jedná o rozsáhlá prameniště na úbočích hor. Zbylá část ORP Jilemnice, Semily a Turnov je zásobována pitnou vodou čerpanou z vrtaných studní, jejichž hloubka dosahuje několika desítek metrů.

Významný je rovněž výskyt zdrojů i na území okresů Liberec a Jablonec nad Nisou: Dolánky, Lesnovek, Libíč,

Pro oblast Jizerských hor a Krkonoš je naopak poměrně typické využívání povrchových zdrojů: nádrž Josefův důl pro úpravnu vody Bedřichov a Souš pro úpravnu vody Souš. Na území ORP Semily a Jilemnice jsou povrchové zdroje především v severní polovině okresu, tj. v horských a podhorských oblastech.

V oblasti Frýdlantska jsou využívány pro úpravnu vody Bílý potok povrchové zdroje Smědá a Hájený potok pro úpravnu vody Frýdlant jsou používány jak podzemní, tak povrchové zdroje.

Podzemní zdroje

Podzemní zdroje jsou významným zdrojem vodárenského zásobování pro většinu sídel v Libereckém kraji, v ORP Semily, Jilemnice, Turnov, Česká Lípa a Nový Bor se pak jedná o rozhodující zdroje. Významným faktorem je i to, že využití i úprava podzemních vod jsou s ohledem na jejich zpravidla vyšší kvalitu méně technicky i ekonomicky náročné.

Ochrana podzemních vod v oblasti krystalinika Krkonoš je do jisté míry zajišťována přísnějším ochranným režimem Krkonošského národního parku, rozptýleným charakterem osídlení a zachováním značné plochy infiltračního území ve zcela či téměř přírodním stavu. Zvláštní ochranný režim vod této oblasti je zajištěn i jeho zařazením mezi chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV Jizerské hory a Krkonoše).

V křídových oblastech v jižních částech Libereckého kraje se uplatňuje kromě konkrétně stanovených ochranných pásem vodních zdrojů i zpřísněný ochranný režim chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída spolu s ochranným režimem CHKO Český ráj.

Jako zdroje podzemní vody jsou využívány především podzemní vody z křídových kolektorů v jižní části kraje, v ostatních oblastech se jedná především o kvartérní kolektory, případně puklinové vody krystalinika.

Odlišný charakter podzemních vod má vliv i na jejich kvalitu a následné využití. Podzemní voda z hlubokých eluvií křídové tabule je z hlediska bakteriologického, ale i co do obsahu dusičnanů a amonných iontů vesměs nezávadná. V řadě případů však nevyhovují z hlediska obsahu hořčíku a vápníku. Tyto vody jsou typické pro oblast Českolipska. Spíše výjimečně se u zdrojů v této oblasti objevuje vyšší obsah železa, hliníku, dusičnanů a alfa a beta radioaktivity.

Na území ORP Semily a Jilemnice je možné u řady zdrojů, ve kterých je voda odebírána v mělkých vrstvách v údolních nivách vodotečí, zaznamenat bakteriologické znečištění a v některých místech i zvýšený obsah dusičnanů.

V současné době dochází k rozvoji sucha na území České republiky. Některé lokality na území Libereckého kraje např. lokalita v blízkosti Polského dolu Turów, nebo některé lokality v ORP Semily jsou zasaženy. V těchto lokalitách dochází k intenzivnímu posilování vodovodních řadů, respektive k hledání nových zdrojů. Ostatní části Libereckého kraje mají dostatečnou kapacitu vodních zdrojů

Stávající podzemní zdroje zpravidla nejsou využívány na hranici své kapacity. Současnou situaci je možné považovat za stabilizovanou. Do budoucnosti však bude třeba postupně řešit lokální problémy se zdroji, které svojí kvalitou nevyhovují požadavkům současné legislativy.

[Hydrogeologické rajóny]

Povrchové zdroje

Povrchové zdroje se při veřejném zásobení pitnou vodou významně uplatňují především v oblasti Liberce a Jablonce nad Nisou. Jedná se o dva největší povrchové zdroje, o vodárenskou nádrž Josefův Důl s úpravnou vody Bedřichov a vodárenskou nádrž Souš s úpravnou vody Souš. Z obou zdrojů je voda přiváděna do vodárenské soustavy Liberec – Jablonec nad Nisou.

Povrchové vody, odebírané z volně tekoucích toků, jsou využívány i v dalších oblastech kraje. Využívány jsou především v oblasti Jizerských hor a Krkonoš a v podhůří těchto hor.

Vzhledem k současnému vývoji potřeby vody v Libereckém kraji není reálné uvažovat o výstavbě dalších povrchových zdrojů. Dlouhodobě jsou upřednostňovány podzemní zdroje, které mají zpravidla lepší kvalitu vody a jejich využití je výhodnější i z hlediska provozních nákladů.

Skupinové vodovody a vodárenské soustavy

Informace o skupinových vodovodech jsou převzaty z PRVKÚK Libereckého kraje (2020).

Definice pojmů:

vodárenská soustava – vodovod sestávající ze dvou nebo více skupinových vodovodů vzájemně propojenými s alespoň 2 vodními zdroji, zajišťující rozsáhlé územní oblasti pitnou vodou. V rámci Libereckého kraje jsou definované 2 vodárenské soustavy : Liberec – Jablonec nad Nisou a Česká Lípa – Nový Bor.

skupinový vodovod – významný vodovod v regionu, který zásobuje větší počet měst nebo obcí, z jednoho či více zdrojů. Skupinový vodovod vytváří zpravidla samostatnou bilanční jednotku,

místní vodovod – vodovod malého rozsahu, který zásobuje jednu, případně více obcí či jejich místních částí, ale z hlediska zásobení nemá zásadní význam. Místní vodovod vytváří zpravidla samostatnou bilanční jednotku,

Vodárenské soustavy

Vodárenská soustava Liberec – Jablonec nad Nisou

Vodárenská soustava Česká Lípa – Nový Bor

Skupinové vodovody

Skupinový vodovod Frýdlant – Bílý Potok

Skupinový vodovod Turnov

Skupinový vodovod Semily

Skupinový vodovod Jilemnice

Skupinový vodovod Doksy – Tachov

Skupinový vodovod Stráž pod Ralskem

Skupinový vodovod Kamenický Šenov

Vodárenská soustava Liberec – Jablonec nad Nisou

Podstatná část Libereckého kraje je zásobena pitnou vodou z vodárenského systému „Vodárenská soustava Liberec – Jablonec nad Nisou“. Jedná se o společný systém na území ORP Liberec a Jablonec nad Nisou,Tanvald a Železný Brod, propojený tak, aby se zdroje, v případě nutnosti, mohly dle potřeby i když částečně omezené míře doplňovat.

Hlavními zdroji pro Vodárenskou soustavu jsou v regionu Liberec úpravna vody Bedřichov, do které je voda přiváděna z vodárenské nádrže Josefův Důl a v regionu Jablonec nad Nisou úpravna vody Souš. Do úpravny vody Souš je voda vedena z vodárenské nádrže Souš. Dalším zdrojem pro soustavu je úpravna vody a prameniště Dolánky v jižní části ORP Liberec.

Vodárenská soustava Česká Lípa – Nový Bor

Vodárenská soustava Česká Lípa zásobuje pitnou vodou především města Česká Lípa a Nový Bor, dále řadu obcí v okolí. Vodárenská soustava je rozdělena do dvou oblastí – oblast Česká Lípa a oblast Nový Bor. Zásobení je zajišťováno z výhradně podzemních zdrojů.

Skupinový vodovod Frýdlant – Bílý potok

Skupinový vodovod Frýdlant-Bílý Potok tvoří dva samostatné vodovody se zdroji:

• pro skupinový vodovod Frýdlant s úpravnou vody jsou zdrojem pitné (surové vody pro další úpravu) vody pro vodovod tři vrtané studny v prameništích U nemocnice a Bažantnice,

• pro skupinový vodovod Bílý Potok jsou zdrojem pro úpravnu vody Hájený potok a říčka Smědá.

Skupinový vodovod Turnov

Skupinový vodovod Turnov využívá systém podzemních zdrojů.

Voda získaná z vrtů v Nudvojovicích je upravovaná v úpravně vody Nudvojovice.

Skupinový vodovod Semily

Skupinový vodovod využívá povrchový a podzemní zdroj:

• Zdroj Příkrý – povrchový odběr z toku Vošmenda. Vydatnost vodního toku však v posledních letech výrazně klesá a v letních měsících nedosahuje ani hodnot pro minimální zůstatkový průtok. Z toho důvodu byl k povrchovému odběru vody z toku Vošmenda vybudován doplňkový zdroj podzemní vody – vrty P-2, P-4 a P-6, které jsou již využívány pro zásobování skupinového vodovodu.

• Prameniště Jílovce – jedná se o pramenní zářezy se sběrnou štolou. Ze zdroje je pitná voda gravitačně vedena přívodním řadem do vodojemu Jílovce a dále gravitačně do Semil.

Skupinový vodovod Jilemnice

Pro skupinový vodovod jsou využívány podzemní zdroje vykazující značnou nestabilitu a odběr z řeky Jizery. V současné době je připravováno posílení podzemního zdroje Bátovka a propojení vodovodů místních částí Benecka s vodovodem Jilemnice.

Skupinový vodovod Doksy – Tachov

Pro skupinový vodovod jsou využívány podzemní zdroje.

Skupinový vodovod Stráž pod Ralskem

Vodovod je zásobován z podzemních zdrojů.

Skupinový vodovod Kamenický Šenov

Vodovod je zásobován z podzemních zdrojů.

Přehled potřeby vody a její krytí zdroji v kraji

Bilance potřeby vody je zpracována pro jednotlivé vodovody. Vodovod je definován jako samostatný provozní celek se zdroji, dopravním systémem a obcemi zásobenými z těchto zdrojů. Vodovody definované jako skupinové vodovody jsou v případě, že jsou součástí Vodárenské soustavy Liberec – Jablonec nad Nisou a Vodárenské soustavy Česká Lípa bilancovány jako celek. Položky „voda předaná“ a „voda převzatá“ vyjadřují množství vody, které je transportováno přes hranici kraje.

Potřeba vody je množství vody udávané za časovou jednotku (l.s-1, m3.d-1), potřebné pro zajištění dodávky vody pro jednotlivé odběratele. Pro objektivní vyhodnocení vztahu mezi potřebou a kapacitou zdrojů je použitá potřeba surové vody (vody k realizaci). Potřeba vody k realizaci zahrnuje vodu fakturovanou (VF) a vodu nefakturovanou (VNF) včetně všech jejích složek – vlastní potřebu pro výrobu pitné vody, ztráty atd.

Vysvětlivky: Množství vody je v litrech za sekundu. Qd – maximální denní potřeba vody. Qp – průměrná denní potřeba vody. Qh – maximální hodinová potřeba vody

Potřeba vody

• Výpočet potřeby vody je proveden pro obce, které mají v současnosti vybudovaný vodovod a pro obce, u kterých se připojení na vodovod předpokládá.
  
• Minimální nárůst potřeby vody do roku 2030 o cca 4 % vyplývá ze skutečnosti, že v Libereckém kraji je již v současnosti zajištěno zásobení pro vysoký podíl obyvatel a očekávaný nárůst počtu zásobených obyvatel je poměrně malý. Do výpočtu se pozitivně promítá i předpoklad, že budou realizovány rekonstrukce vodovodní sítě a snížen tak podíl vody nefakturované.
  
• Z tabulky je patrné, že místní zdroje v Libereckém kraji, v současnosti postačují pro zabezpečení potřeby vody s dostatečnou rezervou. Zdroje pitné vody jsou sice rozděleny po území okresu nerovnoměrně, ale přesto je možné konstatovat, že je až na výjimky potřeba vody uspokojována v odpovídajícím množství a kvalitě.
  
• Zásobení kraje je rozhodujícím způsobem zajišťováno z významných zdrojů podzemní vody v jižní části kraje a z vodárenských nádrží v oblasti Jizerských hor. Do budoucnosti se předpokládá, že budou tyto systémy postupně rozšiřovány.
  
• Z tabulky je patrné, že nedochází k propojování skupinových vodovodů v rámci kraje, respektive s ostatními kraji.
  

Převody vody významné pro zásobování vodou

V Libereckém kraji není žádný významný zrealizovaný převod vody. Aktuálně je před realizaci záměr: VD Josefův Důl, posílení kapacity převodem vody z Jeleního potoka. Záměrem dojde posílení kapacity vodárenské nádrže Josefův Důl v Jizerských horách převodem vody z Jeleního potoka do Hlubokého potoka, který je přítokem vodárenské nádrže Josefův Důl (délka řešeného úseku 2,1 km).

Výhledově je také ve fázi záměru vybudování přivaděče z VN Souš do ÚV Bílý Potok uvažováno s využitím VN Josefův Důl jako zdroje vody pro vodárenskou soustavu Jablonec nad Nisou.

Výhledové propojení vodárenských soustav řeší PRVKÚK Libereckého kraje – kapitola Nadobecní systémy.